Česká kinematografie se po 31 letech vrací do Cannes s poetickým road movie „Karavan“ – objevte srdce Evropy.
Česká kinematografie se po 31 letech vrací do Cannes s poetickým road movie „Karavan“
Dnes začíná 78. ročník filmového festivalu v Cannes, který potrvá do 25. května a přinese historický moment pro českou kinematografii – poprvé po více než třech dekádách se do hlavního programu dostal český celovečerní film.
Snímek Karavan, dlouho očekávaný režijní debut Zuzany Kirchnerové, byl zařazen do prestižní sekce Un Certain Regard. Pro Kirchnerovou nejde o první úspěch v Cannes – v roce 2009 zde zvítězila se svým studentským kraťasem Bába. Tentokrát přiváží osobní a silně emocionální příběh.
Film sleduje Ester (v podání Aňi Geislerové), ženu ve středním věku, která se po letech péče o mentálně postiženého syna vydává na spontánní cestu po Itálii. Karavan je intimní a syrový portrét mateřství, touhy po svobodě a hledání vlastní identity.
„Je to film pro všechny rodiče, kteří někdy chtěli utéct od svých povinností a vrátit se zpět do mládí,“ říká Kirchnerová. „V jádru je to o odvaze znovu si něco přát pro sebe.“
Snímek, který Kirchnerová napsala spolu s Tomášem Bojarem a Kristinou Májovou, čerpá inspiraci z jejích osobních zkušeností. Už před natáčením získal ceny FILM FOUNDATION a Torino Production Award. Natáčelo se v italských regionech Emilia-Romagna a Kalábrie a výsledkem je vizuálně podmanivý film s hlubokou emocionální rezonancí.
Postava Zuzy, svobodomyslné ženy, která krátce vstoupí do života Ester a jejího syna, přináší do filmu lehkost a kontrast.
Geislerová, jedna z nejrespektovanějších českých hereček, se podle svých slov na návrat do Cannes připravovala dlouho a čekala na správný scénář. „Od našeho prvního setkání jsem cítila, že postavu Ester dokonale chápe,“ říká Kirchnerová. „Jako matka tří dětí se nebojí ukázat temnější stránky rodičovství.“
Producentkou filmu je Dagmar Sedláčková, koprodukce se ujaly slovenská nutprodukcia a italská Tempesta, známá díky spolupráci s Alicí Rohrwacher. Karavan je už teď označován za „tiché vítězství“ – nejen pro český film, ale i pro ženy ve filmu.
„Je to syrový, ale zároveň něžný příběh o lásce, pochybnostech a svobodě, kterou si někdy musíme dovolit,“ říká Sedláčková. „To, že oslovil Cannes, není náhoda.“